Boží rozhodnutí na srdci

Biblický text

Exodus 28:28-30 Náprsník opatřený kroužky přivážou ke kroužkům nárameníku purpurově fialovou šňůrkou, aby byl nad tkaným pásem nárameníku; náprsník nebude od nárameníku odstávat.
29 Áron tak bude nosit jména synů Izraele na náprsníku Božích rozhodnutí na svém srdci, kdykoli bude vstupovat do svatyně, aby je ustavičně připomínal před Hospodinem.
30 A ty vložíš do náprsníku Božích rozhodnutí posvátné losy urím a tumím; budou na srdci Áronově, kdykoli bude předstupovat před Hospodina. Áron bude ustavičně nosit Boží rozhodnutí pro syny Izraele na svém srdci před Hospodinem.

Boží rozhodnutí na srdci: co skutečně nosím ve svém nitru?

„Tak co máš na srdci?“ Tak se ptají naši přátelé, když se s nimi setkáme k rozhovoru. Třeba při kávě po shromáždění. A my jim svěříme, čím se naše mysl zabývá. Co nás tíží nebo co nám dělá radost.
Právě proto mě zaujal obrat: „nosit Boží rozhodnutí … na svém srdci.“ V tomto verši jde o fyzickou věc. Boží rozhodnutí je zde reprezentováno dvěma losy urím a tumím. Ale já o tom uvažuji v přeneseném slova smyslu. Nosit na srdci jako mít uvnitř své mysli.
A pak zákonitě přichází myšlenka: Co mám uvnitř své mysli? Co nosím ve svém srdci? Jsou to Boží rozhodnutí?
V dalším textu této knihy se hovoří o oleji svatého pomazání a o kadidlové směsi. Obě látky byly výhradně určeny pro Hospodina. Kdo by je zneužil, byl by vyobcován z lidu Izraelského. Ale naše srdce? Čím to se zabývá? K čemu bylo stvořeno? Copak nebylo určeno být chrámem, ve kterém chce přebývat Hospodin?
Tak to Pán Bůh zaslibuje svému lidu: „Budu přebývat uprostřed Izraelců a budu jejich Bohem. Poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh, že já jsem je vyvedl z egyptské země, abych přebýval uprostřed nich. Já jsem Hospodin, jejich Bůh. (Exodus 29:45-46)

Přebývání Hospodina v srdci a Boží rozhodnutí na srdci

Proto přemýšlím o tom, jak by se to mohlo stát skutečností i v mém srdci? Myslím na to, aby v mém srdci přebýval Hospodin.
Určitý návod vidím v textu, o kterém přemýšlíme. Mám na mysli Boží rozhodnutí, které leží Áronovi na srdci. Přitom posouvám to místo z vnitřku náprsníku přímo do srdce nebo chcete-li do nitra. Do místa, kde vznikají všechny myšlenky a také rozhodnutí.
Protože o to právě jde. Abychom během našeho rozhodování zvážili také návrhy, se kterými přichází Hospodin. Měli bychom dát Pánu Bohu šanci, aby nám předložil svou variantu naší další cesty spolu s argumenty, které ji podpoří.
Myslím, že nemusím připomínat, že Hospodin ví, jak ta která varianta našeho života nakonec dopadne. A jak je tedy opravdu výhodné dát na jeho pohled a rozhodnout se ve shodě s jeho vůlí.

Co na srdci, to na jazyku: rozhodování podle Boží vůle

Během uvažování o této věci mi přišlo na mysli známé přísloví: „Co na srdci, to na jazyku.“ Možná, že někteří z nás to mají tak nastavené naprosto přirozeně. Ale myslím, že i u těch ostatních si nakonec hluboké vnitřní přesvědčení cestu do úst najde.
Také proto je důležité, jakým názorům dáme ve svém nitru prostor a jaká rozhodnutí přijmeme za své.
Připadlo mi, že v duchu zmíněného přísloví mohu pokračovat: Co na jazyku, to v rukou. Tak by byla dokončena cesta myšlenky z našeho nitra přes naše ústa až k našim rukám.
A nejsou to právě naše činy, které nám pak přinášejí zaslouženou odměnu? Ať dobrou nebo zlou.
Domnívám se, že právě proto měl nosit Áron symbol Božích rozhodnutí na svém srdci. Protože přece symboly začínají všechny významné věci.
Hned mi v té souvislosti vytane na mysli had na tyči. Kdo na něj pohlédl s vírou, ten byl uzdraven z hadího uštknutí.
Podobně kdo pohlédne na kříž s Ježíšem Kristem s vírou, ten je uzdraven od nemoci hříchu.
Jak je tedy důležité, na co se díváme! Oč důležitější však bude to, co si připustíme k tělu, čemu dovolíme, aby proniklo do našeho nitra. Čemu pak věnujeme čas a necháme to dozrát. To pak zákonitě přinese své ovoce. Ovoce v našich slovech a našich činech.

Co zaručeně přinese dobré ovoce?

Moc bych si přál, abychom spolu věnovali svůj čas tomu, co přinese dobré ovoce.
A co by to mohlo být? Jak bychom si mohli být jisti, že něco zaručeně přinese ovoce, které bude stát za to?
Díky Bohu nezačínáme od nuly. Máme spoustu předchůdců, kteří si to již mnohokrát vyzkoušeli. A to těch biblických, ale i současných. Naše setry a bratři. Právě ti učinili spoustu rozhodnutí ve svém životě a mohli by nám vyprávět, jak často narazili na slepou uličku.
Vážím si apoštola Pavla, který měl odvahu říci: „Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.“ (1 Korintským 11:1) Jinými slovy: Dělejte to jako já.
Vážím si také jednoho z minulých kazatelů našeho sboru. Poctivě se snažil najít Boží cesty pro sebe i pro celou svou rodinu. A to přinášelo své ovoce. Jak v jeho slovech během kázání nebo osobních rozhovorech. Ale také v laskavém prostředí jeho rodiny, když jsem mohl být jejich hostem.
A myslím, že právě o tohle Hospodinu jde. Pokud jsme na této zemi, aby naše rodiny a i my sami jsme byli dobrými přáteli svým bližním. A oni se tak nepřímo setkali s Božím rozhodnutím, které dobrým způsobem ovlivnilo naše myšlení, řeč i činy.
Pojďme si tedy přitáhnout na srdce ta dobrá Boží rozhodnutí, která přinesou do našeho života dobré myšlenky, slova i činy. Amen.