Bohoslužba, která stojí za to

Co tedy je a vždy bude cílem pravé bohoslužby?

„Poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh, …“ Když o tom tak přemýšlím v kontextu celé bible, tak to je také cílem každého Božího činu a v každém národě.

Exodus 29:42-46 „Tuto každodenní zápalnou oběť budete přinášet u vchodu do stanu setkávání před Hospodinem po všechna vaše pokolení. Tam se s vámi budu setkávat, abych tam k tobě mluvil.
43 Budu se tam setkávat se syny Izraele a místo bude posvěceno mou slávou.
44 Posvětím stan setkávání a oltář; také Árona a jeho syny posvětím, aby mi sloužili jako kněží.
45 Budu přebývat uprostřed Izraelců a budu jejich Bohem.
46 Poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh, že já jsem je vyvedl z egyptské země, abych přebýval uprostřed nich. Já jsem Hospodin, jejich Bůh.“

I tedy v tom národě českém. Vždyť podobně zaznívalo i během deseti egyptských ran: „A poznají, že já jsem Hospodin.“ Exodus 14:4 Našli bychom i v prorockých knihách řadu dalších zmínek o stejném Božím záměru. Jakoby Pán Bůh říkal: „Dělám to proto, aby lidé poznali, že já jsem Hospodin.“ Ezechiel 25:11

Proto také díky bohoslužbě dostáváme příležitost, abychom přispěli k tomuto lidskému poznání. Můžeme mít na tom všem svůj podíl. My totiž víme, že Hospodin je náš Bůh. Ale vědí to také ostatní lidé? Obávám se, že ne.

Jak se tedy o tom mohou lidé dozvědět?

Mohou se například setkat s podivuhodným Božím činem. Třeba tak, jako Egypťané v době faraona, což jsem už zmínil. Anebo díky naší bohoslužbě. To jsem již také zmínil.

Proto teď uvažuji o tom, co je to vlastně bohoslužba? Pro Izraelce na poušti ji Hospodin přesně popsal v pokynech, které vyřídil Mojžíš. Exodus 29 Ale co v naší době? Chodíme sice do modliteben, kde průběh obřadu má svůj řád. Ale to je všechno?

Vzpomněl jsem si na to, co říká v podobenství Pána Ježíše král svým služebníkům: „… byl jsem nemocen, a navštívili jste mě …“ Matouš 25:36 A dále pokračuje: „… cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ Matouš 25:40

Vidíte, jak se obsah slova bohoslužba rozšiřuje na činy pro naše blízké, pro ty, co potřebují naši pomoc – naši službu – naši bohoslužbu? A aby to nebylo málo, připomenu ještě slovo apoštola Pavla: „Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu.“ Koloským 3:23

Cokoli děláte!

Filosof by teď obrátil otázku a zeptal by se: „Co vlastně není bohoslužba?“ Vždyť všechny naše myšlenky, slova a činy máme dělat tak, jako bychom to nedělali pro sebe nebo pro druhé, ale jako bychom to vše dělali pro Pána Boha samotného.

Možná, že by nás taková zodpovědnost za naše myšlenky, slova a činy svazovala. Ale naštěstí je tu druhá strana mince tohoto požadavku. Myslím na toto slovo Pána Ježíše: „… neboť beze mne nemůžete činit nic.“ Jan 15:5 Nerozumím tomuto slovu jako dalšímu omezení našich schopností. Ale naopak tomu rozumím jako podané pomocné ruce.

Pokud totiž budeme k sobě upřímní, tak si přiznáme, že na život, který by se líbil Hospodinu, prostě nestačíme. Velice si vážím Adama, který se Hospodinu líbil. Adamova oběť – bohoslužba se Hospodinu líbila. Ale sám bych se takto svou vlastní bohoslužbu označit neodvážil. A to zejména z toho důvodu, že by zřejmě moje služba Bohu v Božích očích dopadla podobně, jako ta Kainova – Hospodinem neoblíbená a zavržená.

Ovšem i pro mě a pro vás, pokud to vidíte podobně, je tu naděje. Naděje v podané ruce Pána Ježíše. Protože tak jako platí, že bez něj nemůžeme nic učinit, tak také platí, že s ním můžeme učinit všecko!

Není to jen prázdná fráze? Byla by, pokud by za tímto zaslíbením nestál Stvořitel světa. Copak jsme nikdy neslyšeli zaslíbení: „… jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?“ Římanům 8:32 Možná, že jsme ho slyšeli mnohokrát. Ale přijali jsme to pro sebe s vírou alespoň jednou?

A tak je tomu se všemi Božími zaslíbeními.

Pokud se nepřijmou s vírou, tak se pro nás nestanou platnými. Víme navíc, že bez víry se nemůžeme Hospodinu zalíbit. Židům 11:6 Právě proto je víra na počátku každé změny k lepšímu. Přitom stačí zrníčko, jak víme. Nemusíme hned přenášet hory.

Pokud se nám tedy nelíbí naše vlastní bohoslužba. Pokud se nám nelíbí to, jak přemýšlíme, mluvíme a jednáme s našimi blízkými, je právě teď ten správný čas ke změně. A jak už víme, nejsme na tuto změnu sami. Pojďme přijmout pomoc, kterou nám Pán Ježíš nabízí. Přitom stačí vyslovit jednoduchou prosbu: „Pane Ježíši, prosím, pomoz mi.“ Amen.

Kontaktujete nás!